Průvodce pacienta, z.ú., Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment o.p.s (iHETA) a Onko Unie, o. p. s., Vás zvou na druhé pacientské fórum k aktuálním otázkám českého zdravotnictví. Na semináři prezentace přednesou Tomáš Doležal z institutu iHETA a ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Irena Storová, která představí činnost SUKL v oblasti cen a úhrad.
Jeden pacient léčbu dostane, zatímco druhý má smůlu a to třeba proto, že jediným rozdílem mezi nimi může být jiná zdravotní pojišťovna. Žádosti na paragraf 16 totiž dnes znamenají problém jak pro onkologicky nemocné, tak i lékaře, managementy nemocnic, právníky a samotné pojišťovny, které každoročně řeší tisíce případů. „Nyní vytváříme novou legislativu týkající se vstupu nových inovativních léků, což se týká právě onkologie, abychom snížili počet žádostí přes paragraf 16,“ vysvětluje v rozhovoru pro redakci iPrimy ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Obecně podle něj ale neplatí, že by se někdo v ČR nedomohl léčby, kterou potřebuje.
Výzkumný tým českých vědců z mezinárodního centra Biocev v Praze přepisuje dosavadní postupy v léčbě nádorů. Je na stopě novým lékům, které by mohly smrtelná nádorová onemocnění změnit v „běžnou“ chronickou nemoc. Nyní používaná cytostatika zamezují růstu nádorových buněk, ale často zasáhnou i ty zdravé. Nová protinádorová terapie českých badatelů v čele s doc. RNDr. JANEM BRÁBKEM (45), Ph.D., by měla bránit agresivním buňkám v cestování po těle a vytváření metastáz. Takzvaná migrastatika by tak již brzy mohla být samostatným pátým pilířem v léčbě nádorů. „Můžeme být na začátku vývoje léčiv, díky nimž se ničivý dopad rakoviny na lidstvo zmírní,“ věří buněčný biolog a šéf výzkumu.
Pacientky po léčbě rakoviny prsu mohou otěhotnět, po chemoterapii by ale měly počkat dva roky. Na mezinárodní konferenci Reach to Recovery, kterou pořádá v Praze Aliance žen s rakovinou prsu, to řekl onkogynekolog z David Pavlišta z Gynekologicko-porodnické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Každoročně je odhaleno na osmdesát tisíc nových nádorových onemocnění, naštěstí je však čím dál víc vyléčených pacientů. S odstupem od léčby nádoru je pacient ve vyšším riziku jiných nemocí jako jsou choroby srdce a cév, cukrovka ale i jiné nádorové onemocnění, které lze diagnostikovat pomocí screeningu. Proto nabývá na důležitosti předat sledování onkologického pacienta bez příznaků onemocnění do péče praktického lékaře (PL). „Pravidelné komplexní preventivní prohlídky a screening u PL mají pro pacienta v této životní etapě větší význam než samotné sledování pro původní nádorové onemocnění v ambulanci onkologa,“ vysvětluje v rozhovoru primářka Kliniky komplexní onkologické péče Masarykova onkologického ústavu Katarína Petráková.
